O všeličems... (blog)

Malá místnost v muzeu voní čajem. Na stolech leží vedle čaje i kousky hornin, které většina z nás míjí cestou lesem, aniž by jim věnovala pozornost. „Ašská čajová pohoda“ není obyčejná degustace – je to setkání, kde se čaj stává branou k čajovým příběhům, kamenům i samotné krajině Ašska.

„Čaj tě donutí zastavit se, uklidnit a přemýšlet. A přesně to dnes lidem chybí,“ říká Zdeněk Nepustil, ašský rodák, který se čaji věnuje už přes čtyřicet let.

Jak to celé začalo
První pokusy o společné ochutnávky se v Aši objevily už v roce 2012. Skutečný rozjezd ale přišel v lednu 2016 – a do prosince 2024 se z „čajové pohody“ stal pravidelný měsíční rituál. Na chvíli musela tradice utichnout, teď se ale vrací v nové podobě.

„Ta první verze byla hlavně o čajích – obvykle jedna země a její čaje. Postupně se přidávaly byliny, minerály, horniny… až jsme dospěli k formátu, kde se stejným dílem věnujeme čaji a neživé přírodě“, vysvětluje Zdeněk Nepustil.

Čajomilové sobě
Každé setkání má trochu jinou tvář. Účastníci si čaj připravují sami, zkouší různé postupy, porovnávají chutě a vůně, diskutují. Vrcholem roku je prosincová akce „Ašští čajomilové sobě“.

„Každý donese to, co má rád – čaj, dobroty, zážitky. Je to jediná degustace, kde nemusím nic dělat a účastníci vaří čaj mně“, říká Zdeněk Nepustil s úsměvem.

Nová kapitola: čaj v krajině
Od roku 2026 se „AČP“ vydá ještě dál – doslova ven. Čaj budeme občas vařit přímo v přírodě, na místech, kde kameny „bydlí“ a „mluví“ samy za sebe.

„Vezmu vodu, vařič, čaj a šálky… Sejdeme se třeba na Hainbergu u kamenného stolu. Ve stanoveném čase. Kdo přijde, zažije čaj v krajině,“ plánuje Zdeněk Nepustil. „Čaj tak propojí lidi s duší neživé přírody Ašska – a dá jim šanci vidět věci, kolem kterých běžně chodí bez povšimnutí.“

Od Plzně po Asii
Za sebou má k tisíci degustací po celé republice, nejdelší šňůru v Plzni – 51 měsíců v kuse. Čaji propadl už v 80. letech, kdy se k nám pravého čaje dováželo jen minimum. Po revoluci ho zaujala vlna nových čajoven, kde trávil hodně času a začal cestovat do Asie.

„Nejblíž mám k Thajsku a Vietnamu. Nejen chuťově, ale i proto, že jsem tam byl opakovaně a strávil hodně času přímo v terénu, na čajových plantážích,“ vypráví Zdeněk Nepustil. „Čaj je jako víno – dvě vinice, stejná odrůda, ale jiná poloha, jiný výsledek. U čaje je to podobné, každá plantáž a její čaj má svou nezaměnitelnou duši.“

Čaj, byliny a čokoláda
Kromě čaje dováží i byliny, jako je hořký meloun nebo „bylina nesmrtelnosti“. A právě z hořkého melounu vznikl jeho další nápad – bylinná čokoláda.

„Vymyslel jsem čokoládu, do které je zapracován hořký meloun. Vznikl tak funkční produkt vhodný i pro diabetiky – málo cukru, hodně byliny a úžasná hořkosladká chuť. To je podle mě věc, která může měnit svět,“ usmívá se Zdeněk Nepustil.

Kdo za tím stojí
Jeho životopis je pestrý jako směs čajových lístků – od strojařsko-textilního učebního oboru přes hornickou geologii, práci v geologickém průzkumu, IT, truhlářství, až po úřednickou kariéru na MěÚ v Aši. Po celou dobu si ale nechával prostor pro čaj a kameny.

„Čaj je pro mě zábava, cesta k poznání i sebepoznávání. Pomáhám lidem objevovat jeho chutě, účinky i velmi dobře skrytou duši. Příprava a pití čaje vyžaduje čas a ten je dnes pro každého vzácností“ shrnuje Zdeněk Nepustil.

Proč Ašská čajová pohoda a kameny?
„Protože kámen je oknem do minulosti, svědek dob, kdy člověk neexistoval. V každém kameni je ukryté tajemství - přítomný okamžik nekonečna. Stačí jej rozlomit a podívat se... Kámen nám připomíná věčnost, neměnnost a stabilitu. Naproti tomu čaj je esencí konkrétní přítomnosti v ryzí formě, která jeho dopitím zmizela. Čaj je věc efemérní, vyžadující klid, zastavení, kontemplaci a pokoru. Propojení kamenů a čaje je spojením věčnosti a přítomnosti.“

„A můžeme jít ještě hlouběji,“ dodává Zdeněk Nepustil.

„Vezmeme-li čaj do přírody a zkusíme-li praktikovat „iši-joku“, což je doslova „terapie koupání v kamenech“, zažijeme propojení přítomnosti a věčnosti na vlastní kůži.“

Víte, že…? (Zdeněk Nepustil v kostce)

Čajová cesta – pije čaj od 80. let, první thajské čaje přivezl v roce 2006. Od té doby uspořádal kolem tisíce degustací po celé republice.
Geolog – vystudoval hornickou geologii, dlouhá léta působil v geologickém průzkumu, dnes popularizuje geodiverzitu Ašska prostřednictvím geovycházek a výzkumu geomorfologického fenoménu „Čertovy skály“.
Certifikace – držitel certifikátu korejského čajového obřadu, spoluzakladatel moderní gastronomické profese „teatender“ (kvalifikovný specialista na čaj) a školitel čajové kultury v gastronomii.
Projekty a weby – DobreCaje.cz, CajovaSkolka.cz, DegustaceCaju.cz, GeologieAsska.cz, GeoVychazky.cz, CertovySkalyAs.cz, BylinnaCokolada.cz.
Inovátor – autor a realizátor nápadu bylinné čokolády s hořkým melounem.
Další aktivity – průvodce půsty s opakovanou praxí v dlouhém hladovění až 42 dní, tvůrce spojení čaje, bylin a geologie, „georanger“ (živý průvodce neživou přírodou), soukromý badatel se zájmem o geodiverzitu Ašska a její ochranu.

upraveno podle původního textu Katty Butaki
původní text publikován 1.10.2025 v Listech Ašska (č.18/2025)

Čaj a kameny: rituální spojení přítomnosti s věčností

V moderním světě, kde čas plyne neúprosně, se zjevil nový čajový rituál propojující věčnost kamene s pomíjivostí čaje. Je to praktická čajová cesta obsahující hluboké zastavení, klidné rozjímání a pokoru k tomu, co mizí a zároveň nás přesahuje.

Kámen je tichým svědkem nekonečna. Ve svých liniích, tvarech a strukturách ukrývá příběhy milionů let. Je doslova „oknem do minulosti“, do časů, kdy se svět teprve formoval. Držet kámen v dlani znamená dotýkat se věčnosti, jejíž tajemství není možné zcela pochopit. Kámen nabízí stabilitu a klid, jeho pevnost nám připomíná sílu přírody a neustálou proměnu, přestože se sám zdá být neměnný. Je nositelem tajemství, které vyzývá k tiché kontemplaci – k zastavení a přemýšlení o tom, co bylo, stále je a bude.
Naproti tomu čaj je ryzí esencí pomíjivosti. Jeho příprava i pití jsou vždy spjaty s konkrétní chvílí, která se nikdy nevrátí. Vůně, barva, chuť, příprava – vše je jedinečné v daném okamžiku a místě. Čajové lístky, ponořené do vody, rozvíjí svůj příběh silně a zároveň krátce, vědomi si svého konce. Pití čaje je akt klidu a usebrání, pozvání k ponoření se do ticha přítomnosti, kde minulost ani budoucnost neexistují. Čaj doslova „zpomaluje“ běh světa, umožňuje vnímat krásu pomíjivého okamžiku a učí pokoru k tomu, co právě je.

Spojení věčnosti s přítomností formou „propojení kamenů a čaje“ je moderním čajovým rituálem, jež cílí na hlubší vztah člověka s neživou přírodou i se sebou samým. Je to rituál vycházející z „iši-joku“ (doslova z „koupání v kamenech“), inspirován známým japonským systémem „šinrin-joku“, vědomou interakcí člověka s živou přírodou. Jde o jednoduchý způsob pokorného vnímání věčnosti a sebe sama uprostřed kamenů a skal, propojený s vědomým pitím oblíbeného čaje, jež svým efemérním charakterem vymezuje čas.

Neváhejte kdykoliv vyrazit do přírody, do jejího ticha a mnohdy i zdánlivé nevlídnosti, za přímočarostí kamenů, které čekají až se dostavíte s čajem. Nechcete-li se „velmi živé“ neživé přírody dotýkat venku, postavte si doma šálek na pěkný kámen, který máte z vašeho oblíbeného místa, z výletu nebo z míst, kam se rádi vracíte. Spojte kámen s čajem obrazně i prakticky. Sáhněte pro „svůj“ jedinečný kamínek ve tvaru obyčejného oblázku a ten do čaje ponořte, nebo si alespoň postavte malou kamennou věž (máte-li alespoň tři kameny) a zkoumejte její dočasnou krásu.

„Být v tichu s kameny a šálkem čaje v ruce, znamená otevřít se hlubokému vnitřnímu klidu, jež není oddělen od běžného života. Je to stav, kdy se každý váš nádech a výdech, každý dotek s kamenem a chutí čaje stává meditativní zkušeností. Kámen představuje stabilitu a ukotvení, čaj přináší jemnost a plynutí. Společně vytvářejí prostor, kde lze vnímat propojení s univerzem i se sebou samým, kde se věčnost a pomíjivost protínají v jediném neopakovatelném okamžiku.“ ⁽¹⁾

Kameny jsou jen zdánlivě němou tváří. Trpělivě čekají až s nimi začnete dialog. Uvařte si čaj a uslyšte jejich řeč. Užívejte si jejich energii tak jako energii čaje, osobní zkušeností praktikování „propojování kamenů a čaje“. Je to propojení se světem, který nás nekonečně přesahuje 😊.

⁽¹⁾ zdroj citace:"Ponořte se do teraopie"koupání" v kamenech"



ke čtení doporučuji články:
Následujte mě!
Magická "7"
Motivace budoucími pocity aneb "MBP"
Flow

(flow neboli plynutí)

"stav, ve kterém jsou lidé tak ponořeni do určité činnosti, že nic jiného se jim nezdá důležité“

Flow je okamžik, „kdy se naše tělo nebo mysl vzepne k hranicím svých možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to“. Při prožitku flow lidé zapomínají na sebe samé, přestávají vnímat čas a splývají s tím, k čemu je upřeno jejich vědomí. Jedná se o jedno z nejznámějších témat pozitivní psychologie, které jeho autor označuje za podstatu lidského štěstí.

obr.: zdroj - fenomén flow

“Cíle jsou samozřejmě důležité, ale opravdová radost přichází z cesty k cíli, než z jeho dosažení.” 
Mihály Csikszentmihalyi

Prof. Mihaly Csikszentmihalyi působil jako vedoucí katedry psychologie na Univerzitě v Chicagu a nyní pracuje na Claremont Graduate University. Pochází z Maďarska, v mládí emigroval do USA. Je jedním z čelných představitelů pozitivní psychologie, ve svých výzkumech a pracích se zabývá především konceptem flow (plynutí) a jeho souvislostmi s rozvojem osobnosti, kreativitou, motivací, smysluplností apod.

obr.: ve své slavné knize se Prof. Mihaly Csikszentmihalyi věnuje mnohostranné aplikaci flow a hledá odpověď na otázku, do jaké míry jsme flow schopni sami navozovat a ovlivňovat i bez ohledu na vnější okolnosti svých životů

Jak žít spokojený život?

Každý den se mnohokrát rozhodujeme, co budeme dělat a řídíme se aktuálními pocity. Je to velká chyba! Rádi děláme to, co se nám zrovna chce (obvykle je to příjemné a snadné, i když to není dobré), a vyhýbáme se všemu, co se nám právě nechce, co neděláme rádi (je to obvykle složité, nepříjemné, pracné), protože to vyžaduje úsilí (i když by to dělat dobré bylo).

Aktuální pocit není motivací ale falešným signálem! Aktuální pocit je rozmarný a citlivý na "tisíc věcí". Je zformován působením všech předešlých událostí (aktuální stav našeho mozku, únava, nevyspání, nespokojenost, předešlé nezdary, obavy, strach atd.) i silně ovlivněn situací "teď" (venku právě prší, není mi dobře, nemám náladu, nápad, prostředky, čas apod.), která obvykle nesouvisí s činností, jež hodláme (=chtěli bychom) či máme (=měli bychom) dělat!

Aktuální pocit, který vnímáme před startem jakékoliv aktivity (a který nesprávně nazýváme "motivací"), je ve skutečnosti smrsknut na chvilkové chtění či nechtění, aktuální náladu a motivací není! Je to pouze momentální stav, a ne soubor důvodů, proč něco opravdu chceme nebo opravdu nechceme. "Na vrch" má obvykle nechtění které bychom chtěli ("vůlí") překonat a změnit v chtění! Přemlouvat se je zhola zbytečné... Proč? Aktuální pocit je totiž falešný pomocník a vůle, které se obvykle nedostává, jakbysmet! Nepřetvoříme-li své falešné pomocníky do opravdové motivace a posléze do pravidelnosti (zvyku, návyku), nikam se nedostaneme! Víme například, že bychom měli sportovat (třeba běhat) a víme jaký to má užitek pro naše zdraví (posílení srdce, plic, kloubů. svalů..., zlepšení metabolismu, "zhubnutí" atp.). Prvotně však nacházíme spoustu důvodů, proč to právě teď nejde a držíme se těchto výmluv jako záchranných berliček.

S tím je potřeba skončit! Falešné pomocníky a signály zahnat, berličky definitivně zahodit!

Existuje totiž pocit budoucí, který stoprocentně zažijeme až aktivitu uskutečníme a prožijeme. Jen si to představte! Třeba u toho běhu. Běžíte a endofirny se jen hrnou, máte spoustu energie a nápadů, bystří se mysl, čistí plíce a celé tělo pohybem ožívá... Vnímáte každý sval a zjišťujete, jak skvěle funguje. Vnímáme nejen pohyb a jeho prospěšnost, ale i vše kolem. Není to jednoduché, ale dáváte to! Následuje zasloužená příjemná únava a pocit nejlepší-uspokojení... :-). Máme radost z akce, z překonání lenosti a toho, že výmluvy nedostali šanci. Falešní pomocníci jsou tytam, neovládli nás. Aktivitou byli zahnáni nejen do kouta, ale až za hory. Berličky zůstaly někde na trase! Falešné signály se staly hluchými.

Budoucí pocity lze považovat za skutečné pomocníky, jež jsou zdarma, vždy po ruce a trvale k dispozici v naší mysli!

Využijme budoucích pocitů k aktuálnímu rozhodování. Oni jsou tou pravou motivací! Stačí si je jen zapamatovat a následovat. Stačí nám k tomu naše mysl. Hodnotit vše zpětným pohledem je osvědčená cesta k životní spokojenosti v jakékoliv činnosti (práce, zájmy, setkávání s lidmi, vztahy, osobní rozvoj) a k radosti ze života!

Takže shrnuto: Žít spokojený život = neřídit se v něm aktuálními pocity ale pocity budoucími = používat "MBP"! Používáním motivace budoucími pocity (MBP) se rozhodujeme nikoli na základě toho, jak se cítíme aktuálně, ale jak se pravděpodobně budeme cítit potom. Aplikace MBP nic nestojí, ... pouze chvilku zamyšlení a soustředění před rozhodnutím! Podle budoucích pocitů upravujeme své aktuální volby a aktivity. Používáním MBP ovlivňujeme svůj osud v každé vzácné přítomné vteřině svého neopakovatelného života a pracujeme na své spokojenější budoucnosti!

P.S.
A ještě k tomu běhu :-). Zvládnete-li MBP, nejen tím, že si vše dobře promyslíte a připravíte, ale především opakovanou realizací akce, náhodný stav vědomí ve formě nechuti přestane otravovat. Navždy! A nezapomeňte na ozdravný půst, magickou "7" (sedm klíčů ke zdraví), kam zejména patří strava, spánek, přiměřený pohyb a otužování, relaxace a správné dýchání, seberozvoj, dosahování flow a pozitivní myšlení!

19.05.2022
(inspirováno článkem "Jak překonat nechtění" (zdroj) a vlastními zkušenostmi :-)...)
08.02.2025
(rozšířeno nad rámec původního rozsahu publikovaného v časopise "Ve hvězdách")

první "svatá trojice"
1. pohyb (cílená fyzická aktivita - vytrvalost a posilování)
2. spánek (délka 8,5 hod., kvalita)
3. strava (kvalita - průmyslově nezpracovaná 80 % + 20 % ostatní, jíst jen 80 %, půstování, podcasty Jakuba Přibyla) ^{(1, 2, 3 ,4)}
druhá "svatá trojice"
4. pěstování funkčních vztahů a pozitivního myšlení ⁽⁶⁾
5. užitečnost (Quo vadis?) čili "osobní pohled na životní cestu a vlastní existenci", a hledání smyslu života ⁽⁵⁾
6. relaxace a seberozvoj ⁽⁵⁾
navíc
7. iši-joku formou mindfulness ⁽²⁾, občasné vykročení z komfortní zóny a každodenní flow

poznámky:
⁽¹⁾ podcasty s Jakubem Přibylem o stravě
⁽²⁾ Mindfulness s Janem Burianem a Jeronýmem Janíčkem; pro delší život je například důležité cílené vystavování se chladu a správné dýchání; sebepéče, sebesoucit, sebeláska, všímavost...
⁽³⁾ jíst podle hladu = když nemám hlad, tak nejím nebo jím později...
⁽⁴⁾ mezi jídly "nezobu", chuť zahání napití...
⁽⁵⁾ doporučuji prostudovat úžasnou knihu - "Pohádka o ztracené krajině" (Psychologie sebekoučování) - Doc. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D.
⁽⁶⁾ = dopad na duševní zdraví

motto: "Každá vteřina se počítá, včetně té poslední, kdy přijede Cháron!"

"Čas plyne, je jedno, jestli ležíme na gauči či sníme v altánku, čas plyne..." ⁽¹⁾

Čas nám doslova mizí pod rukama a je jen na nás, jak jej využijeme! Tvrdím, že "Čas věnovaný pití čaje a pozorování neživé přírody se do života nezapočítává"! Je to moje cesta ⁽²⁾ na které si pravidelnou konzumací čaje a bylin ⁽⁴⁾ vylepšuju zdraví... Pozorováním a zkoumáním kamení ⁽³⁾ se dostávám do klidu provázeného stavem flow. Pomáhá mi to v nadhledu a ukotvení v řádu věcí tohoto světa ⁽⁵⁾. A navíc, s čajem a bylinami se mi žije mnohem lépe i lehčeji ... a věřím, že budu žít déle :-)!

Proč to všechno dělám? Proto, jelikož mi dává smysl zabývat se věcmi, co mě baví a daleko mě přesahují!

Zkoumání a pozorování kamení - zdánlivě neživých přírodnin - mezi ně patří! Život prolnutý horninami a minerály mi umožňuje nadhled a jakousi nesdělitelnou jistotu ukotvení v prostoru a čase. S vědomím hlubin geologické minulosti naší Země ⁽⁶⁾ a tedy i všeho živého ⁽⁷⁾, neřeším spoustu žabo-myších strastí tohoto efemérního světa, snažím se žít lehce, v radosti a klidu, „hořet pomalu" a být přiměřeně užitečný. Vím, že jsem tady dočasně ⁽⁸⁾. Nejen proto žiju intenzivně a teď, věnuju se výhradně tomu co mě zajímá ⁽⁹⁾! Prostě žiju to svoje každou vteřinu, jejímž uplynutím se blížím konci ⁽⁸⁾. Dělám si to tady hezké a učím se zvládat náročné situace. "Memento mori" ⁽²¹⁾ mě velmi oživuje k neustálému pokoušení štěstí, ačkoli štěstí není pro každého :-) ⁽²⁰⁾.

Často dumám, jak žít lépe a déle! Zda je to stav dosažitelný, poznatelný a trvale udržitelný!

Jakási intuice mi říká, že ano, ... že to lze zařídit. Především vlastním přičiněním! Přispívá k tomu pití dobrých čajů a bylin... Ovšem rozhodující je dobrý životní styl s praktikováním vyvážené magické sedmičky ⁽¹⁰⁾. Jen tak lze mít nad bytím kontrolu a získávat spoustu energie na změny. Vždy je co zlepšovat, vylepšovat a dokonce i přímo "měnit k lepšímu"! Každý den může být zdařilejší kopií včerejška, nebo jiný a lepší! Každý nový den mohu udělat maximum proto, abych byl užitečnější, spokojenější a šťastnější! Spokojený život prolnutý užitečností a štěstím přináší uvědomění, moudrost a nadhled. Dobrý životní styl je nezbytnou podmínkou. Žít jej v přítomnosti je cestou. Průvodců po cestách životem je všude dost, ale žádný to nezařídí... Jsem na to fakt sám ⁽⁸⁾!

Jsem již pár let na cestě... :-). A co vy? Nemáte chuť se připojit ⁽¹¹⁾?

Jak to tedy je... s minulostí, budoucností, přítomností, časem ⁽¹⁶⁾ a Cháronem?

Je obecně známo, že minulost ani budoucnost neexistují ⁽¹⁹⁾. Minulost je ztracena, již byla. Máme ji ve vzpomínkách a často je zaznamenaná v našem pomíjivém hmotném světě ⁽¹⁵⁾. Nelze ji znovu reálně prožít, nelze ji změnit! Lze k ní však (a pouze) zaujmout postoj = porozumět jí a přijmout, vyrovnat se s ní, pochopit jí a poučit se z ní.
Budoucnost je přáním, naplněná obavami, tajemnem, strachem, očekáváním i nadějí. Věříme, že bude dobrá a radostná! Lze ji plánovat a těšit se na ní. Zabývat se tím co ještě není, je mnohdy užitečné (zejména v praxi zvané "motivace budoucími pocity" - "MBP"). Stojí tedy zato občas přemýšlet, co bude... Proč, jak a kde žít... a co dělat, aby to bylo! ⁽¹⁸⁾
A máme tu dnešek, tuto chvíli, právě plynoucí sekundu, hmatatelnou efemérní přítomnost nenávratně mizející do neznáma! Přítomným (vědomým) bytím "teď," tj. v přítomném okamžiku ⁽²²⁾, se vyrovnáváme s minulostí. Opravdovou (⁽¹³⁾ a správnou) existencí v "nyní" vytváříme svou budoucnost. Zatím máme čas prožívat každou vteřinu života, kterou nelze zastavit, zopakovat, uschovat, koupit ⁽¹⁴⁾... Času máme dostatek, nevíme však kolik! Jeho zásoba končí ⁽¹²⁾ příjezdem Chárona, jediné jistoty na tomto světě!

pozn.:
⁽¹⁾ Miroslav Horníček, citace z knihy "Chvála pohybu“; ⁽²⁾ vaše cesta může být zcela odlišná; ⁽³⁾ zajímá mě kamení - horniny, minerály a všechny souvislosti kolem :-); ⁽⁴⁾ čaje zelené, polozelené, černé aj., bylina jiaogulan a hořký meloun; ⁽⁵⁾ a Vesmíru; ⁽⁶⁾ geologický čas); ⁽⁷⁾ společně jsme tu neviditelným zábleskem, nepodstatnou a nezměřitelnou energií v hlubinách nekonečného vesmíru; ⁽⁸⁾ stejně jako vy!!!; ⁽⁹⁾ své duši, seberozvoji a realizaci svých snů; ⁽¹⁰⁾ (magická "7"- sedm klíčů ke zdraví - strava, spánek, přiměřený pohyb, relaxace, seberozvoj, dosahování flow a pozitivní myšlení); ⁽¹¹⁾ můžeme jít část cesty spolu a poznávat čajovo-bylinný svět, mám k tomu ku pomoci legendárního "Týmena" (a jeho čajovou školku), neztratíme se; ... a kdo mě má v dosahu, může navíc poznat i velmi živý svět neživé přírody Ašska a okolí), ⁽¹²⁾ pro mě i pro vás, ⁽¹³⁾ záleží jakým směrem jdeme, nikoliv jak rychle (text v přípravě), ⁽¹⁴⁾ svůj čas a přítomnost můžeme prožít skvěle a šťastně, můžeme je však i promrhat a promarnit, ztratit, nechat si krást, směňovat za peníze (trávit činností pro jiné)... svůj čas můžeme i nezištně darovat! (text v přípravě), ⁽¹⁵⁾ kde se "de facto" stala přítomností a zřejmě bude i budoucností, ⁽¹⁶⁾ kairos a chronos (text v přípravě), ⁽¹⁷⁾ skutečnou přítomností - všímavostí (mindfulness), ⁽¹⁸⁾ bát se budoucnosti znamená bát se své (svých) představ o ní, ... ve skutečnosti totiž bude úplně jiná :-) - o budoucnosti nikdo z nás ve skutečnosti nic neví; ⁽¹⁹⁾ z kvantové fyziky dnes víme, že čas není fundametální ale emergentní = vynořuje se až na určité úrovni jevů a k jejich existenci není vůbec potřeba, ... čas je něco, co je součástí naší "lidské" zkušenosti (Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., Čas v nás a kolem nás); ⁽²⁰⁾ Pavel Moric "Štěstí není pro každého"; (zde nebo zde) ⁽²¹⁾ memento mori; ⁽²²⁾ mindfulness s Janem Burianem a jeronýmem Janíčkem (život za zdí)